Výška: 182 cm
Zápasová váha: do 91kg
Klub: Pražský rohovník
Trenér: Michala "Míťa" Soukup
Kdy ses o turnaji dozvěděl a byly to tvoje první zápasy v sezoně?
O turnaji jsem se dověděl někdy koncem prázdnin, přesné datum nevím. Ale nevadilo mi to, připravený jsem byl na turnaj dobře. Byly to moje první dva zápasy nové sezony a hned na mezinárodním turnaji, tak jsem měl trochu obavy, ale všechno vyšlo tak, jak mělo. Dokonce lépe než jsem předpokládal. (usměv)
Jak ti vyšla letní příprava a kde ses připravoval?
Vyšla dobře, ze začátku jsem věnoval spíše silovému tréninku, potom soustředění v Tatrách, kde jsme chodili túry, běhali, věnovali se technice a poté jsem už začal pak v Praze hodně na pytlích, lapovat a spárovat.
Kdo všechno s tebou do Německa odjel?
Byl tam se mnou můj kouč Michal Soukup, reprezentační trenér pan Vrba, rozhodčí Antonín Gašpar a další kluci, Michal Vodárek, Patrik Kliment, Erik Alojan, Viktor Agateljan, Daniel Bažo a Marek Dvořák.
Jak bys popsal svůj první zápas na turnaji?
V semifinále jsem dostal rakouského reprezentanta. Byl dobrý, rychlý, výbušný, technický a hodně vysoký. V prvním kole mě hodně bodoval, ale já se taky párkrát dobře trefil. A hlavně – asi sekundu před koncem kola jsem vypálil levý hák, soupeř lehnul na zem a byl odpočítaný. Druhé kolo bylo krátké, spíš jsem se hýbal a čekal. Pak přišla dobrá chvíle, vypálil jsem kombinaci, soupeř šel do kolen a jeho kouč hodil do ringu ručník. Kdyby se mi nepodařilo vyhrát TKO, tak bych to měl na body asi hodně těžké.
A co finále?
Tam mě čekal reprezentant Německa, který byl také hodně vysoký a rychlý, uměl se hýbat na nohou, povolovat. Ale dopadl stejně, jako Rakušan – ve druhém kole byl dvakrát počítány a rozhodčí zápas ukončil.
Zmínil jsi, že to byly první zápasy sezony, jak se ti tedy po letní přípravě boxovalo? Byla na tobě znát pauza?
Vůbec, bylo to super. Až jsem se divil. Fyzicky jsem se cítil výborně.
Je to tvoje první vítězství na mezinárodním turnaji v seniorské kategorii?
Ano. A i celkově můj první vyhraný turnaj mezi muži. Vyhrál jsem pouze juniorský turnaj Julia Tormy. Jinak se mi nikdy na turnajích moc nevedlo, trenér Míta Soukup říká, že nejsme turnajový typ, a to má pravdu. Ale když se chce tak jde všechno. (úsměv)
Jak dopadli další tví kamarádi a parťáci?
Ostatní také docela dobře, přivezli jsme ještě čtyři stříbra. V kategorii juniorů to byli Marek Dvořák a Daniel Bažo, mezi muži Michal Vodárek a Viktor Agateljan.
Jaké jsou tvoje další plány do této sezony?
Je to jednoduché – porazit všechny, kteří se mi postaví v ringu do cesty. (směje) Hlavně se ale soustředím na domácí šampionát v Plzni, už by mi to mohlo letos konečně vyjít. Poražený a zklamaný jsem byl už tolikrát. Vím, že na to mám, většinu ze špičky ve své váze už jsem porazil. A pochopitelně bych rád pomohl BigBoardu Praha k vítězství v Interlize.
Na závěr tradičně – je někdo komu bys chtěl poděkovat?
Určitě všem svým trenérům, Míťovi Soukupi, Karlu Vrtiškovi, Danielu Hejretovi, sparingpartnerům Luboši Raušerovi, Ondřeji Spejblu Hutník a všem klukům z tělocvičny. A pochopitelně také rodičům za to, že mě v tomto sportu podporují, a kamarádovi Kryštofu Weberovi za to, že mi pomáhal se strečinkem a silovou přípravou.