Už před finále bylo jasno, že může dojít na jeden historický okamžik. V bojích o titul totiž byla dvojčata Freiherova – Nella a Daniel. Pokud by získali oba titul, bylo by to poprvé v historii, co se podobný počin povedl.

A on se skutečně povedl.

Ovšem stejně jako v pátečním semifinále to měla domácí boxerka, která si v minulosti prošla několika těžkými okamžiky především kvůli operacím obou ramenou, v zápase ve váze do 51 kg nesmírně těžké. Strakonická Jana Prokešová totiž tlačila, a navíc dokázala bodovat.

Freiherová se podobně jako v pátek dostávala do tempa pomaleji, ale nakonec rytmus našla a poté, co byl po druhém kole verdikt bodových vyrovnaný, v tom třetím nakonec přece jen díky přesnosti převážila misky vah na svoji stranu.

Svůj triumf následně oplakala již v ringu, aby po objetí s trenéry padla do náruče Daniela netrpělivě stojícímu pod jejím rohem. Ještě, než svému sourozenci pozornost oplatila, stihla se svojí finálovou soupeřkou spořádat pořádnou porci dortíčků a sladkostí.

A Daniel Freiher svoji misi zvládl s přehledem. Prostějovského bojovníka a obhájce zlata ve váze do 52 kg Ondřeje Dudka přejel během necelých tří minut a také on mohl slavit první mistrovský seniorský titul. V náruči své sestry.

Historický okamžik nemohl přijít v příhodnější chvíli. Pro oba šlo o první tituly – pro Daniela možná i kvůli pracovnímu vytížení na dlouho o poslední –, navíc se jim tento zápis povedl na domácí půdě před vlastními fanoušky.

Nesmírně zajímavý duel přinesla také ženská váha do 54 kg. Devítinásobná šampionka Jana Juranová (loni ovládla váhu do 51 kg) se postavila Evě Líškové, která se vrátila do amatérského boxerského ringu po čtrnácti letech. Právě v roce 2003 zakončila své působení pozdější kickboxerská mistryně světa domácím titulem.

Byť se to u dam nemá – přesto 68 let v ringu (Juranové je 31, Líškové 37) bylo znát. Obě zkušené bojovnice rozehrály především taktickou partii, ve které měla nakonec o něco navrch díky tvrdosti svých úderů Líšková. Ta tak překazila brněnském soupeřce útok na desátý titul v řadě.

A Brno nemohlo slavit ani ve váze do 60 kg. Alena Navrátilová sice vylepšila svoji loňskou bronzovou medaili, pouze ale jen o jeden stupínek. Pražská Kateřina Humlová ale byla nad její síly a od sobotního večera se může titulovat trojnásobná mistryně republiky (po roce opět ve váze do 60 kg). A aby těch trojek nebylo málo, třeba to příští rok do třetice všeho dobrého již Navrátilové vyjde. Matematicky už je to jasné vlastně nyní.

Ve váze do 69 kg se utkaly dlouholetá česká ženská jednička Martina Schmoranzová, která loni na šampionátu chyběla, a plzeňská bojovnice Denisa Pauerová. Ta sice dřela, tlačila, na vyšší a těžší favoritku ale nestačila.

Váhu do 81 kg opanovala Kateřina Csicsaová, která druhým mistrovským titulem (loni vyhrála ve váze do 75 kg) oslavila jubilejní desátý zápas v amatérském ringu. Slovenku Vieru Škukalkovou zdolala naprosto přesvědčivě, přestože bylo poznat, že v ringu vlastně stála v ostrém duelu opět po roce a že tato váha není tak úplně pro ni.

Supertíhu žen nad 81 kg ovládla Slovenka Tymea Kukyová. Podsaditá bojovnice z Nitry ukázala s ohledem, že boxovala teprve šestý duel, parádní oči, tvrdý úder a skvělou kondici. Pavla Hamšíková bojovala, v tomto souboji ale neměla nárok na úspěch.

Podobně jako ve váze do 56 kg Patrik Píža. Několikanásobný domácí šampion Erik Hulijev s ním neměl slitování a už v prvním kole bylo po zápase a zástupce Pražského rohovníka si mohl do své sbírky připsat další úspěch. Velká to škoda, že kvůli neschopnosti některých lidí, nemůže své dovednosti dokazovat na mezinárodní scéně, jelikož nemá české občanství.

Ve váze do 60 kg se radoval z prvního titulu Lukáš Dekýš, který dokázal přetlačit a přebít Hulijevova týmového parťáka Erika Alojana. Váhu do 64 kg pak po roční odmlce ovládl olomoucký Pavel Polakovič. Ten potvrdil svoji parádní formu, se kterou do Ostravy dojel, také proti Štěpánu Pitrovi – ano, také z Pražského rohovníku –, který sice dřel do posledního gongu, na šikovnost Polakoviče ale byl krátký.

Tvrdá bitva se rozhořela ve váze do 69 kg. Rozbitý obličej ústeckého talentu Davida Kotrče nevydržel ani do poloviny prvního kola, kdy se mu začalo zavírat pravé oko. Kotrč bojoval, tlačil se do svého soupeře Martina Prazdného, který se snažil bojovat na distanc, jenže čím více útočil, tím více inkasoval. Vyrovnaný duel, který mohl skončit na obě strany, nakonec ovládl Prázdný a ten tak mohl slavit svůj premiérový (hodně překvapivý) domácí mistrovský titul.

Pocitu šampiona se dočkal také kladenský Miloš Bartl. Levoruký bombarďák se postavil neméně tvrdému Jakubu Bambuchovi, mistru republiky z roku 2015, bez bázně a hany a stupňovaným tempem dovedl krásný, oku lahodící zápas do vítězného konce a titulu mistra republiky ve váze do 75 kg.

Divácky atraktivní podívanou nabídli také domácí Jan Mužik a rakovnická „Mlátička“ Lukáš Fajk. Ta vyrukovala svým nebojácným stylem také na loňského vicemistra, kterého v prvním kole dokázala zaskočit, ale nakonec to nestačilo. Mužik dokázal těžký duel otočit a připravit svému soupeři v jeho třináctém zápasu kariéry první prohru. A sobě přihrát první mistrovský titul. Fajk se ale rozhodně nemá zač stydět, během tří dnů turnaje si na svoji stranu získal hodně příznivců.

Ozdobou celého turnaje pak byl duel ve váze do 91 kg mezi obhájcem Markem Vaněčkem a Jiřím Havlem, který si loni před svojí premiérou na seniorském šampionátu zlomil palec levé ruky.

Diváci v zaplněné Sareza Arena sledovali v ringu devět minut špičkového boxu evropské úrovně dvou velkých tuzemských talentů tohoto sportu. Lépe začal Havel, kterému ale ve druhém kole začala lehce docházet šťáva, Vaněček natrefoval soupeře ze své zadní ruky, kterou o den dříve uspal Jiřího Horkého, a před třetím dějství bylo srovnáno.

Závěrečných 180 sekund ze sebe obě mladé pušky vydaly maximum, přesně jak se v souboji o pozici reprezentační jedničky sluší a patří, po vyhlášení výsledků ale mohl začít slavit levák z Prahy, tedy Havel. A byť byl o sobotním večeru Vaněček tím smutnějším z dvojice, nemusí tomu tak být věčně. Výsledek i dění v ringu dává tušit, že místo dominance Havla se v Ostravě možná naopak zrodila jedna velká rivalita, která může posouvat vpřed oba.

V supertíze potvrdil znojemský obr Dominik Musil pověst „věčně druhého“ a z premiérové titulu se tak může těšit – zaslouženě – třeboňský blonďák Adam Kolařík. Zda to byl pro Musila opravdu poslední mistrovský duel, jak po konci opětovně tvrdil, ukáže až čas. Jak se tvrdí „Nikdy neříkej nikdy“ a především první kolo těchto kolosů ukázalo, že mohou fanouškům nabídnou velmi zajímavé boxerské menu a hlavně – že momentálně Česko lepší supertíhy skutečně nemá.